Stodman

Pro někoho to sice asi nebude novinka, pro mne to novinka je, zahrál jsem si českou textovou hru Stodman pro Amigu, několik let jsem kolem tohohle souboru chodil po špičkách a ani mne v duchu nenapadlo, že by mohl skrývat „zajímavou“ textovou hru. Píši zajímavou, myslím tím obyčenou. Ne abych hře nekřivdil, pár hodin mne zabavila.


Hru napsal v roce 1992 Jan Lonský pro ZX-Spectrum, tuhle verzi jsem tedy neměl čest hrát, pustil jsem si hned verzi z roku 1995, kterou napsal ten samý autor pro Amigu v programovacím jazyce Amos a taky to tak vypadá. Amos Basic mám rád, také jsem v něm pár her napsal, ale autor se asi vyžíval v poněkud zvláštním designu, neboť herní obrazovka neskýtá moc barev pro potěšní oka, vše je totiž do hněda. Tedy alespoň herní okno je do hněda, doplněné zeleným výpisem textu, ta zelená je až moc zelená a osobně bych volil nějakou jinou barvu, třeba bílou, nebo nějakou do hněda, aby se hodila k tomu ovládacímu panelu hry.

Když už tedy píšu o ovládání hry, pak tedy vězte, že autor nevymyslel nic světoborného. Obrazovka je rozdělena na několik částí, celkem asi tak čtyři. V horní části okna se vypisují texty lokací, v levé části hra komunikuje s hráčem, čili vypisuje možné směry, předměty atd. Ve spodní části je nekolik ikon sloužící k ovládání samotné hry a prostředek obrazovky celou hru provází logo se jménem autora. Inu tohle bych si asi odpustil, nebo bych ono logo zmenšil, umístil někam jinam.

Hra není obsáhlá dá se dokončit během několika málo minut hraní, hráče nečeká žádný těžký úkol a počítám, že ten kdo dohraje verzi pro Amigu, může v klidu dokončit během několika minut i verzi pro ZX-Spectrum, ale abych nepředbíhal. Hráče čeká celkem 55 lokací a do tuctu předmětů, se kterými se dá manipulovat, bohužel hra je jen o suchém procházení místností, kde se tu a one dá prozkoumat nějaký ten objekt, sebrat předmět a pužít jej na jiné lokaci. Těšil jsem se, že si užiju zkoumání osob a předmětů, které by mne plně vtáhli do děje. Nestalo se tak a jelikož se hra odehrává ve školním prostředí v malém městečku Stod, tak mi i zůstali některé skutečnosti o pozadí hry utajeny.

Jako snad každá hra ze školního prostředí pojednává o nenávisti některých žáků středního odborného učiliště ke svým kantorům s cílem jejich diskreditace, popřípadě jejich likvidace. Tady tomu není jinak. Cílem hráče je nalezení kompromitujících výslechových kazet, které pořídila kantorka Pixla a následně je odeslat jisté tajné organizaci…


Ve srovnání s podobnými hrami a že jsem jich pár hrál, tak jsem se u téhle ani trochu nezasmál, jo takový Děs na Heyru byl alespoň veselý.
Na druhou stranu je to jedna z několika textovek pro Amigu a tak jsem ji musel prostě dohrát.

Amiga verze:

  Stodman (565,1 KiB, 815 hits)

ZX verze:

  Stodman (18,1 KiB, 841 hits)

Příchozí vyhledávací fráze

Mohlo by se vám líbit...

komentáře 4

  1. Jan Lonský napsal:

    Dobrý den pane autore,

    moc děkuji za recenzi, po těch letech je to pěkná dávka nostalgie. Netušil jsem, že toto „dílko“ přežije na veřejnosti až do dnešních dnů, kdybych to tušil, asi bych mu neprodloužil život přepsáním na Amigu :-)
    Na druhou stranu si takhle mohu zavzpomínat na setkání s kamerou u SGI (Týývole, vyfoť mě taky!), na garážového prodejce zkopírovaných a ručně nadepsaných disket s Amosem, na svůj monitor PMD se zelenou obrazovkou a velkým overscanem…
    Na Amigu se tahle hra dostala víceméně z důvodu mé lítosti nad tím, že éra ZX Spectra odcházela kamsi a já chtěl, aby ještě chvilku „žila“.
    Problém byl v tom, že ačkoliv tato hra byla vydána pro veřejnost, byla ve skutečnosti psána pro jednoho člověka – zde pod přezdívkou Respectman. Hodně mu v SOUE ublížili, následky si nese ještě dnes v podobě silných dávek antidepresiv, která bude užívat pravděpodobně po zbytek života. V této hře je spousta humoru, který je „kódovaný“ speciálně pro něj, je použitý jeho slovník a jeho obraty, které jsou ve správném kontextu geniální, ale to by vyžadovalo alespoň rok v lavici s tímto člověkem, což jednak není pro každého možné a nejspíš by každý jedinec neskousl štípání pražců na nádraží, fedrování chlemtiků do afriky, hovory o čištění septiku (kecání o žumpě, jak to nazval Captain Morgan), svačení z nádrže od septiku, popíjení chalupářského rybízového, nahrávání učitelů, ……
    Prostě reakce na nemocné prostředí a společnost. Dnes se na středních školách dělají jiné věci, a tak je tahle hra jakýmsi dinosaurem a nostalgickou vzpomínkou pro autora a kamaráda Respectmana.
    Dnes bych se na tohle (a jiné takové) dílko nepodepsal, ještě na konci osmdesátých let se jména, adresy a „firmy“ něcoSOFT psaly na všech sloupích a za každé PRINT „AHOJ“ , snad z důvodu přání být kontaktován kolegou programátorem, když nebyl dostupný Internet, nevím, mně to vydrželo do roku 95 :-)
    Každopádně Vám děkuji, že jste si hru zahrál a dohrál ji až do konce, bez správného kontextu věřím, že to muselo být místy utrpení :-) Jen se zeptám – hra má dva konce, ke kterému z nich jste se dopracoval?

    S pozdravem
    Jan Lonský

  2. panprase napsal:

    hihi, to je zajímavé, jakmile někam něco napíšu, zmíním se, tak se hned záhy objeví autor hry. To bych si měl někdy někde patentovat.

    Každopádně, díky za vyčerpávající komentář, když jsem v létě plachtil po dálnici nach Tachau a viděl odbočku Stod, tak jsem si říkal, že bych se mohl vypravit do města zkusit najít autora. Blbost, co?

    Co se týče konce, já si vlastně ani nepamatuju, bože to je divné, za půl roku se mi to úplně vykouřilo z hlavy. Asi tak, že jsem nahrál a udal onoho profesůrka? Si myslím, tedy jestli náhodou tam ještě není nějaká eskapáda s efektním útěkem pomocí vrtulníku, ale asi ne mám to tak trošku pomotané s Děsem na Heyru.

  3. Jan Lonský napsal:

    Inu, pokud neumřeli… :-)

    Ve Stodě byste hledal marně, to se spíše vyskytuji v Tachově. Ale pokud máte zájem si „zahrát“ Stodmana v reálu, bývalé stodské učiliště má den otevřených dveří 13.1.2011. Rád bych se osobně zastavil, ale dnešní den určil, že budu tou dobou na služebce.

    Konce hry jsou vlastně tři.

    Pokud prozkoumáte Školníka Šmelináře, skončil jste se šroubovákem v břiše.

    Pokud úspěšně odešlete záznamy z výslechů, hra zdaleka nekončí, musíte se ze školy dostat a vrtulníkem to rozhodně není :-) Viděl jste polskou komedii …Sexmisi ne, Deja vu taky ne, … tu třetí?

    To ale není vše, musíte Pixlu zajistit v jejím kabinetě, jinak mise skončí patem – data OK, útěk OK, ale Pixla někde v Rusku, na to pozor.

    Jo, občas když jezdím ze služebek a mám cestu přes Chotěšov, nikdy se nezapomenu zastavit u domku Pixly nedaleko silnice na Dobřany a zavzpomínat :-)

  4. Panprase napsal:

    Tak to jsem to tedy asi dohral do vsech trech koncu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *