Eye of Beggar

Recenze na textovku Eye of Beggar (Žebrákovo oko) – Tomáš Brejcha a Béla Nemeshegyi

Tato legendární textovka autorské dvojice B.N. & T.B., jak sami autoři uvádějí, vznikla za pouhé čtyři dny. Jistě si řeknete „to je zas nějaká krátká, odfláknutá a stupidní textovka, bůhví jestli vůbec“. Do jisté míry byste měli pravdu. Jedná se o poměrně krátkou textovku, jejíž dohrání Vám jistě nezabere více jak dva roky, ale co se týče odfláknutosti či stupidity, jste vedle jak ten jasan. Tahle hra byla jedna z prvních textovek, pro které jsem si vymyslel termín „interaktivní film v textovém režimu“. Program nabídne možné kroky a Vám stačí si jen vybrat. (Na rozdíl od typu her „vyber si své dobrodružství“, kdy se po výběru možnosti nezadržitelně řítíte dalším dějem, se v těchto hrách jedná o vzájemně provázané body příběhu, něco mezi klasickou lokací a …ehm.. možností.) Tyto kroky jsou pak provázeny více či méně bombastickou šou v ASCII režimu. V Žebrákovu oku se prohánějí auta po magistrále, díky krásně modré obloze musí Medard změnit zabarvení hlasu apd.

Ale, všechna tahle presentace by nestačina na tak vysoké hodnocení, které si hra vysloužila a proto přejděme rovnou k jádru pudla. Příběh. Hlavní hrdina, s nejkrásnějším jménem, jaké se kdy v textových hrách objevilo, Albrecht Hulaguranasetarenovanaka se jednoho krásného rána probudí, aby zjistil, že to ráno není zas až tak krásné. Společnost mu nedělá jeho krásná konkubína Anička, ale špinaví houmelesáci, a neprobouzí se ve své luxusní vilce, ale pod mostem. Jeho milá ho totiž mazaně připravila o jeho dům a on ho teď musí ještě mazaněji získat zpět. Na jeho pouti za znovunabytí rodinného sídla ho doprovázejí noví známí, sympatičtí bezdomovci Medard a Ignác Koleno. Jak jsem již podotkl výše, pouť to není nijak dlouhá, ale není v ní nouze o kvalitní dialogy. Ty krásně vykreslují hrdiny a prostředí, ve kterém se pohybují. (Krásná je například jejich společná modlidba ke konci hry :-). Ale co je na této pouťi nejzajímavějšího, a nyní se skutečně dostávám k jadru bernardýha, je její pozitivní charakter. Prohřešky proti morálním zásadám jsou trestány, vše co můžete získat, získáte jedině poctivou cestou. Konečně hra, kde skutečně s poctivostí nejdál dojdeš. Je to proti záplavě textovek, kde se vraždí, podvádí a loupí skutečně malý zázrak. A přitom není hrdina v záviděníhodné situaci: přišel o střechu nad hlavou, byl zrazen svou láskou a je bez peněz. Ale neoplácí zlu zlem, leč dobrem, a světe div se, ono to jde. Získá nové přátele, a nakonec i svůj dům. Happy end jak od Dickense, ale je to to, čeho je na poli českých textovek jak šafránu. Mimochodem, hra obsahuje velmi zajímavou instalaci

PS: Dát této hře 10 bodů jako vyjádření obdivu na geniální kompaktností díla by bylo přece jen trochu nespravedlivé k těm sqělým textovkám, které nás dokáží bavit o hodně déle. Tak proto ta devítka.

PS2: Ale abych jenom nechválil. Na rychlejších počítačích je hra téměř k nepřečtení, neboť jednotlivé věty se objevují a mizí v jistém časovém itervalu, který byl sice pro léta 93 únosný, leč časy se mění. A přitom stačilo, aby si hráč ty dialogy „odklikal“ sám.

Autor recenze: Dan Reznicek

  Eye of Beggar (32,1 KiB, 720 hits)

Příchozí vyhledávací fráze

Mohlo by se vám líbit...