@CT 1
@LM 1
@RM 65
@PL 55
@TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T
@MT 3
@MB 3
@PO 5
@PN 1
@OP 
@LH 6


~4                     - Cerebrum Feminarum -~1ns -{{{{{{Zhrnut vdeckch poznatk a teori o obsahu ensk hlavy~0ns -{{1) vodn studie WhManey-Sandersonans -{{{{{{Dvojice
 WhManey &
 Sanderson zapoala
 svoje
prvn  vzkumy -{{obsahu ensk hlavy bhem studia
medicny roku{1985
na universMa -{{v Berkley.{{Zpsobili o*lom  dodlouhoyyneznm oblasti enskho   Ymozku Ya zpr2covali  teorii, kter
 ysvtlila
mnoh  jevy ensk   Ypsychiky, tehdej vdyneysvtliailn. -{{{{{{Nebudeme
 nyn  ble
 rozebr2t
 echny Yaspekty Yadkazy -{{teorie
 nosiail{{Nobiloy  ceny,
 ybireme
 jen
 hlavn  body na -{{kterch  stoj  jejich{{teorie
 a
 zamme
 se na ohlasy svto   YvdeckYveejnosti.ns -{{{{{{ " Experimprty v Eutasoch labor2toch ( Washington,DC)
;se bhem dvou rok na  ybr2nm vzorku ensk  populace
podailo   Yoitynepomthmpzicelkom objempm organismu k i hmotnosti.ns Ani  po opakoanch  mench  na  jinch  vzorcch  tto sti -{{obyvatelstva;se yynezykl ynepomthynepodailo yyodstkanit.{{Po   Ydvouronm vzkumu v tto oblasti pedkldme nasledujc teorii:ns -{{{{{{ 1) Vnit  prostothyensk hlavy na rozdlyod  hlavy mue
j alogprzdn.ns -{{{{{{ 2)  Vnit   stkanahyensk  lebky{{obsahuje
 zlt   druhen
jedn
vrstvohoyybukohoyyepiailu,
 {kter  m
 schopnosthynstns;Mnfotmaci.ns -{{{{{{ 3) T2to vrstvase skld
 z
jedn
tlich bunk, kad
z
nichen
m
schopnosthnst bMnr  Mnfotmaci. Nazme tuto vrstvu EPITEL.ns -{{{{{{ 4)  Dnm dleitm prvkpm enskho  centka
myle , kter -{{{vn  do systmu  dynamick  chakakter
je tleso  c2tu kuliky -{{pohybujc se ypo nepedvdatelnch dkahch poyyepiailu,
kter m -{{nepkavideln povrch. Nazme toto tleso KULIKA.ns -{{{{{{ 5)  Na tyto dva;zclad   atributy plynule
 navazuje
tet -{{st, kter
 yc difirencovanosthmpzi
jedn
tlimi organismy -{{a uruje
jejich{vnj cho  ve
 vztahu k prosted. Jde o mal   Ytleso c2tu hr2chu, n2chzejcm se zpkavidla
v dol  polovrstv -{{epiailu,
 kter  m
 zclad   vli  na  echny pochody v ensk   Yhlav. Nazme ho VRSTEK.ns -{{{{{{ Pro, s
myle  probh
 nsledovn:{{Po  nepedvdatelnch -{{a neustle
 se mncch  dkahch  na  Epiailu se ypohybuje velkou -{{rychlost Kulika.{{Z kadybuky  Epiailu, kterou projde  ymaens;Mnfotmaci (Boicializuje
ji).{Takto  Kulika neustle
mae echnyns;Mnfotmace,
 kter   byly  do  Epiailu   tlaeno  v  den
 yporodu -{{a organismus ypostupn
 ypestv
 chp2t
 prosted
 a
 vlastn -{{identiau.{{ Je bo anteligence yyneustle
 kles
 a
 zanaj  s alogprojevo2t
mprtl  poruchy.{A tehdy  Kulika nakaz na s pouti -{{poyEpiailu  do Vrstku a odkaz  se od n boa;s velkm tlumenm -{{zane
poskakoat po povrchuyEpiailu (T bmpson pozdji dokzal, ens;u po tetm odkazu Kulika dokmia).{A prv terto   Yokamik
je pro organismus eny dleit, protoe bhem n bose do   Yech bunk, od kterch se Kulika odkaz zapeMnfotmace,
kteren
je  v tom  okamiku vnman
 njmi smysly  (oi, ui,atd).{{Po   Ytomto krtkm dji ale
znovu nastane
znm
o**, s maz .{Kdy s alogKulika ypohybuje poyynhodnch dkahch,o antenzita maz 
 kles -{{exponencil ;s  asem a yance yymaz2t
 echny YMnfotmace
j alogminiml ."ns -{{{{{{ Tolik{{ze slavn{{teorie
WhManey-Sandersona.{{Dle
se budeme -{{zaobr2t
dnmi pspvky k{TeoriigKuliky.ns -{{1) Henri botesthzamiloanchns -{{Jeden
 z
jedn
duchch  nedestkuktivnch  experimprtl ch dkaz -{{teorie
Kuliky
podal nmeck bMolog Henri a pozdji  borozviFul -{{naotesthpro budouc iot  paranery: -{{{{{{ Paranerku je
teba pod  vhodnou zminkouyylkat
na odlehlou -{{chaau.{{Tam ji ypostupn
 ypiz2t
 k yposteli,o sta ypelepia -{{leukoplast, aby
jsme doshli na  chvli tichboa;zhasn_ut
svtlo.ns Potom  staypiloit Yhlavu k Yhlav paranerky  a uslyme tich   YBzmYBzmYjakgKulika postupn
mae a
mae.ns -{{2) Johnsonovo;dopln  WhManeyhb-Sandersonans -{{{{{{ V  populacihyen;se ynaproti  teorii
 W  &
 S n2chz velk   Ymnostv
jedinc absoluan
 neschopnch logickho  myle .{Tato   Yabn
rmalita se d ysvtlit Ygeneticky vsledkpm pkadvn{mutace, -{{pi kter dolo ke zniku  enskho organismu BEZ VRSTKU.{Terto   Yorganismus jsme  pojmprovali H (pln Hloup
 pra).{Kulika od -{{naroze  nestle
 jen
mae a

mae, protoe vrstek
 neexistuje.ns V ben{pkaxi  terto kaz
meme
pozoroat  hlavn na edoickch -{{mstech a;na dleitch spoleenskch postech.ns -{{3) Kotelnikooa{teorie
duplicity Hns -{{{{{{ Vzkumem se  zjistila
v pozoronch  Johnsona nesronalost.ns asem narst
 poet H ne
 lBodr  podle zcon Ygenetiky, ale -{{exponencil .{{Terto  jev
je  zpsober  tzv.{{Random-efektem.ns U nkterch jedinc  toti dochz k
 nsledovn siauaci:{Kulika
;se poyodkae  od Vrstku  odkaz a{pi kmiaech opto  dopad e -{{nao Vrstek,
kter  se zatla  spt do  Epiailu ao tm pesta e -{{existoat.{Vznikla
dn H.ns -{{4) Jonathanovo;ysvtle  migrnyns -{{{{{{ MigrnaYjako;fpromn
je  skoro vhr2d  enskou zleitost.ns Po  teorii
W  &
S  se ale

mnoh objasnilo.{ MigrnaYje zpsober -{{pli {{rychlm ypohybem
Kuliky
  po  Epiailu.{ Neschopnost
;samotegulace
se projev{{pi nrazu
Kuliky
do  Vrstku.{Tehdy   Yhlavou  projde bodav
 bolestha{{pi dnch  kmiaech Kuliky
 s alogopakuje.{{Je  tu Yale
 sekundr   efekt  -  pletivose pod deryalogKuliky
 rozpad a ystkc
 schopnosthynst;Mnfotmaci,o m  s alogpodstaan
zhoruje psychick stabilita organismu.ns -{{5) Robertv;fpromn
Vysmt enyns -{{{{{{ Nkter organismy

maj jin vroze   defekt. Jejich{Kulika
;dosahuje
 vnit  polomthylebky,oco  zpsob, e
 u v prvnch   YhodMnch{iota;se Vrstek rozmak{{naokai. Na  rozdlyod Hns
jsou tiao
jedn
tlicihneustle
vysmt  aylehko;jsou poznat podle -{{kroutihoypohybu hlavy ox_lo
 vlastn osy vyvolanho odstediou -{{silou
Kuliky.{{Takt
je  slyet  zuky
pipomnajc
vzdlen   Ydun .ns -{{6) aso zmny{epiailuns -{{{{{{ Smirn
ff  roku{{1987

fotmuloval  tezi,o ve
 kter tvrd, ens;Epiail vliem asu
 zan
pukat
a praskat. Je bo zbytkyse potom -{{sousteuj  do  spod   sti Ydutiny Ylebe   a  chrast.{ Pi -{{contaktugKuliky
s touto  oblast dochz k
podiuhodnm efektm, -{{kter jetehnejsou dostaae Yvdecky
popsan. - -{{7) Hudsonovo;odhale  stkukturyns -{{{{{{ Po  dlouhodobch  Hudsonovch   vzkumech  ultkazukem
s alogpodailo objasnit
jednu ze zhadnch legend o ench. Hudson roku -{{1990 yox_val vdeck
svtobjeem,o e
hmotaogKuliky
se skld   Ylu Y z
ltek
 identickch s  ltkami{{obsaenmi v zr .{M   Ydokonce yi
jeho  c2t,o co
 u o pln  vyvr2c  nkter snahyalogm2tem2ticky  ysvtlit Y dkhy  enskho
myle   (tzv.{{ensk   Ylogika). - -{{8) Princip
pizpsoberse podle
Kuw2tiho   -{{{{{{ Japonec
Kuw2ti  roku{1992{naontlak
 rznch enskch spolk -{{pistoupil  ke  zkoum 
 jedinc  yznaujcch se yneobyejnm -{{stupnmYlogiky  a anteligence.{Obr2tom kuky  ak
dokzal, e jd alogo jedince rodc se sdvma Vrstky,
 kter se ve shod
s teori -{{Johnsona  asem (podle
 Gonderberga do  3 Ylet Y+ -  5 d ) mn -{{zatlaenm  jedn
ho
 z
vrstk gKulikou
 (Random  efekt) na -{{sta daran jedince.ns -{{{{{Ve  popsan  pile gKulikologie se yneustle
rozvjej.ns Kadynovyslo vdeckch  asopis{pin novypoznatky.{Proto -{{terto  text zdneka yneruzave   aYje
teba hoyybrt jen
jako   Yhistorick  ypohled   na
 zatky
  novy YvdeckY {disciplnyns;-gKulikologie.ns -{{{{{{                           Sandersom-Maugham Project
Certer -{{{{{{                            Alabama Technical UniversMay -{{{{{{                            U
S A
