Ivan:

ajajaj tuhle knížku miluju nevíte kdy přesně to půjde stáhnout ?

Lze to stahnout na webu projektu https://sourceforge.net/projects/textovka/files/Win32-Installers/

ve verzi 0.9 uz ta hra je.

Ve Stodě byste hledal marně, to se spíše vyskytuji v Tachově. Ale pokud máte zájem si „zahrát“ Stodmana v reálu, bývalé stodské učiliště má den otevřených dveří 13.1.2011. Rád bych se osobně zastavil, ale dnešní den určil, že budu tou dobou na služebce.

Konce hry jsou vlastně tři.

Pokud prozkoumáte Školníka Šmelináře, skončil jste se šroubovákem v břiše.

Pokud úspěšně odešlete záznamy z výslechů, hra zdaleka nekončí, musíte se ze školy dostat a vrtulníkem to rozhodně není :-) Viděl jste polskou komedii …Sexmisi ne, Deja vu taky ne, … tu třetí?

To ale není vše, musíte Pixlu zajistit v jejím kabinetě, jinak mise skončí patem – data OK, útěk OK, ale Pixla někde v Rusku, na to pozor.

Jo, občas když jezdím ze služebek a mám cestu přes Chotěšov, nikdy se nezapomenu zastavit u domku Pixly nedaleko silnice na Dobřany a zavzpomínat :-)

Každopádně, díky za vyčerpávající komentář, když jsem v létě plachtil po dálnici nach Tachau a viděl odbočku Stod, tak jsem si říkal, že bych se mohl vypravit do města zkusit najít autora. Blbost, co?

Co se týče konce, já si vlastně ani nepamatuju, bože to je divné, za půl roku se mi to úplně vykouřilo z hlavy. Asi tak, že jsem nahrál a udal onoho profesůrka? Si myslím, tedy jestli náhodou tam ještě není nějaká eskapáda s efektním útěkem pomocí vrtulníku, ale asi ne mám to tak trošku pomotané s Děsem na Heyru.

moc děkuji za recenzi, po těch letech je to pěkná dávka nostalgie. Netušil jsem, že toto „dílko“ přežije na veřejnosti až do dnešních dnů, kdybych to tušil, asi bych mu neprodloužil život přepsáním na Amigu :-)
Na druhou stranu si takhle mohu zavzpomínat na setkání s kamerou u SGI (Týývole, vyfoť mě taky!), na garážového prodejce zkopírovaných a ručně nadepsaných disket s Amosem, na svůj monitor PMD se zelenou obrazovkou a velkým overscanem…
Na Amigu se tahle hra dostala víceméně z důvodu mé lítosti nad tím, že éra ZX Spectra odcházela kamsi a já chtěl, aby ještě chvilku „žila“.
Problém byl v tom, že ačkoliv tato hra byla vydána pro veřejnost, byla ve skutečnosti psána pro jednoho člověka – zde pod přezdívkou Respectman. Hodně mu v SOUE ublížili, následky si nese ještě dnes v podobě silných dávek antidepresiv, která bude užívat pravděpodobně po zbytek života. V této hře je spousta humoru, který je „kódovaný“ speciálně pro něj, je použitý jeho slovník a jeho obraty, které jsou ve správném kontextu geniální, ale to by vyžadovalo alespoň rok v lavici s tímto člověkem, což jednak není pro každého možné a nejspíš by každý jedinec neskousl štípání pražců na nádraží, fedrování chlemtiků do afriky, hovory o čištění septiku (kecání o žumpě, jak to nazval Captain Morgan), svačení z nádrže od septiku, popíjení chalupářského rybízového, nahrávání učitelů, ……
Prostě reakce na nemocné prostředí a společnost. Dnes se na středních školách dělají jiné věci, a tak je tahle hra jakýmsi dinosaurem a nostalgickou vzpomínkou pro autora a kamaráda Respectmana.
Dnes bych se na tohle (a jiné takové) dílko nepodepsal, ještě na konci osmdesátých let se jména, adresy a „firmy“ něcoSOFT psaly na všech sloupích a za každé PRINT „AHOJ“ , snad z důvodu přání být kontaktován kolegou programátorem, když nebyl dostupný Internet, nevím, mně to vydrželo do roku 95 :-)
Každopádně Vám děkuji, že jste si hru zahrál a dohrál ji až do konce, bez správného kontextu věřím, že to muselo být místy utrpení :-) Jen se zeptám – hra má dva konce, ke kterému z nich jste se dopracoval?

S pozdravem
Jan Lonský